Zlínský kraj se 596 900 obyvateli je charakteristický zbytky tradičních řemesel, výtvarné a rukodělné produkce, osobitého folklóru, který je dokladem aktivity a činorodosti obyvatel Moravského Slovácka, jehož přirozeným centrem je město Uherské Hradiště.
Město Uherské Hradiště se rozpíná na řece Moravě v Dolnomoravském úvalu, v průsečíku někdejších pravěkých cest vedoucích od Baltického moře na jih k Dunaji a do Černého moře na východě do západních zemí. Město leží v nadmořské výšce 179 m obklopené na východě Bílými Karpatami
a na Západě malebnými vrcholky Chřibů. Má 27 327 obyvatel. Na to se nedá nic říct.

Právě zde, někdy koncem roku 2002, rozhodila své tvůrčí semínka mladá  to od nich slyším poprvé začínající hudební trojice, snažíce se předcházet rutinní mezipanelákové nudě sídliště Východ. Vedle všelijakých sídlištních všeléku rozpoznali tito tři výrostci významný životabudič právě v hudbě.

Zde jsou jejich jména:

Lukáš Schröder
Tomáš Jančařík
Luboš Ševeček

… a toto je velmi stručná historie plodů jejich spolupráce.

Jako trojice se poprvé sešli u Lukáše doma, koncem září roku 2002, ještě všichni jako hráči
na španělské kytary Trampská porta je zjevně nelákala. Lukáš i Luboš prošli stejnou kytarovou školou pod taktovkou pana profesora Aloise Menšíka, kdy Lukáš pokračuje ve studiu po absolvování základní docházky i jako člen věhlasného kytarového souboru Moravia Guitar Consort. Tomáš je velmi zručný samouk. Čas trávený při společných jamech dal popud k prvnímu zachycování ,,zvuků“ na magnetové pásky (pečlivě uchovány pro budoucí sběratele) a sebevědomějšímu postoji k budoucnosti celého seskupení. Doufejme, že si nevzal příklad z Mikea Waye a nekradl baterky...

Možnost hrát ve zkušebně se o ně zcela náhodou otřela na ulici začátkem zimy 2002 v podobě nabídky od místního zvukaře – elektrotechnika (sídlištního protidrogového koordinátora) pana Tyla. Prostory starého zanedbaného domu s číslem popisným 136 v nyní už kultovní hudební ulici Kordon se tedy staly pro naše tři nadšence vysněným hudebním doupětem a univerzálním útočištěm. Kdoví, co tam dělali... měli jste tam už gauč?
Touto dobou se stává Luboš definitivně baskytaristou pod jakýmsi pátečním opileckým příslibem,
na který si na druhý den zcela hloupě nepamatuje. nakonec ale zůstal... čim to bude? Technické vybavení kapely je ovšem velmi slabé
a tak byla závislá na kapele Lomikel, která v tu dobu hrávala ve stejných prostorách. Nefunkční kabely, praskající staré struny byly v těchto dobách zcela normálními jevy. Tomáš hrál tedy na starou červenou elektrickou kytaru Yamaha, Lukáš na naspořené Apollo a Lubošovu baskytaru Peavy přinesl dokonce Ježíšek.

Novými členy, kapela se pojmenovala názvem ,,Nehty“, se postupně stávají: bubeník Martin Zlámal
a zpěvačka Petra Kubáčková. Rok 2003 představuje pro kapelu velmi plodné období a hudební playlist se rozšiřuje na songy s těmito pracovními názvy:

Satanovy děti
Hrob
Mír
Makovice
Grock
Rychlovarná konvice
Funky

Některé zvukové záznamy, například samotným Lukášem nazpívaná písnička Makovice, jsou i dnes co se samotného sdělení týče nesmírně zajímavé
(záznamy jsou opět pečlivě uchovány pro budoucí sběratele) škoda, že mi nejde zvukovka.... Petra se i přesto, že jsme s ní strávili několik vroucích chvil, v kapele ohřála jen několik měsíců (za tuto dobu nazpívala jednu písničku
s Lukášovým textem a mýdlovou kytarovku silně připomínající znělky všudypřítomných telenovel) to by taky stálo za to....

Uprostřed léta 2003 přichází hrát na Kordon také čerstvě vzniklá kapela Infarktus, která se svým názvem ukájela natolik, že jejich rytiny zdobí snad 80% zdiva celé zkušebny. Z počátečních velmi přátelských vztahů jsou nakonec Nehty po mnoha nedorozumění ze zkušebny vyštracháni. Nemožnost sehnat náhradní prostory ke zkoušení grupu vnitřně rozkládá a tak se opět uchyluje ke sklepnímu hraní. Luboš v těchto těžkých časech zkouší a koncertně hraje s kapelou Head Injury, kde se setkává s kvalitním bubeníkem Františkem Elfmarkem. tradá Lukáš se pečlivě věnuje škole a kytarovému souboru, Tomáš se trpěním oddává hříchům minulosti přičemž se z něho nově stává vyrovnaný a spořádaný maňas.

Po načerpání nových sil se koncem léta 2004 opět pod rouškou šťastných náhod vrací kapela Nehty na Kordon do starého baráku s číslem popisným 136. Výrostci se opět setkávají pouze ve starém složení: Lukáš, Tomáš, Luboš a nezbývá jím nic jiného než hrát, hrát a hrát.

Zcela novým impulzem pro kapelu se stává bubeník František Elfmark, který po pár namlouvacích rituálech přijal koncem roku 2004 nabídku a obohatil grupu svou svěžestí a zkušeností. víme svoje...zkušený až hrůza Nově vznikající songy v tomto složení chytají energičnost a větší strukturní složitost. Za všechny snad promluví song: "Moderní člověk". Kapela Nehty hrála ve společných prostorách s kapelami: Lomikel, Náhodné asociace, Infarktus, Antofagasta a nyní ve zcela šťastném soužití s grupou kluků z Protokolu. Františkem Elf. se tvůrčí kruh souboru snad konečně uzavírá, ale kde jsou ti Moravští zpěváci?


A proto dodávám, shlédněte v rubrice Hledá se zpěvák... třeba o někom víte, hm?